Ikarie XB 1 (režie: Jindřich Polák, 1963, 88 min.)

Vesmírná loď se v roce 2163 vydává ke vzdálené hvězdě Alfa Centauri hledat známky mimozemského života. Na svém putování vesmírem se ale setká s nečekanými problémy. Unikátní československá sci-fi z roku 1963, na jejímž scénáři se podílel Pavel Juráček, střídá dramatické momenty se zkoumáním mezilidských vztahů. Širokoúhlé černobílé záběry vykreslují stylisticky vytříbený vizuál daleké budoucnosti. Film inspiroval několik světově známých tvůrců od Stanleyho Kubricka po George Lucase, a v roce 2016 byl Národním filmovým archivem digitálně zrestaurován.

Film uvede Mgr. Jan Trnka, Ph.D.

Terč (režie: Alexandr Zeldovič, Sergej Sencov, 2011, 158 min.)

Rusko, rok 2020. Prosperující demokracie, ve které najde každý občan své správné místo zaručující spokojenost – stačí jednou za pár let vyplnit rozřazovací test. Skupina čtyř protagonistů z elitních vrstev společnosti se vydává do Altajských hor hledat zařízení slibující návrat věčného štěstí a mládí, které jim v jejich zdánlivě perfektním světě chybí. Okázalá politicko-sociální satira, ve které zítra znamená dnes, byla uvedena v roce 2011 na Berlinale.

Krátké filmy Václava Mergla a Jiřího Trnky (1962-1986, 78 min.)

Václav Mergl svým autorským rukopisem obohatil kreslenou a ploškovou animaci vědecko-fantastickými prvky s filozofickým přesahem a originální výtvarnou stylizací. Ve svých krátkých filmech často tematizuje vztah člověka a technologie. V rámci přehlídky Merglovy tvorby promítneme debutový snímek Laokoon (1970), dále pak Krabi (1976), popisující vojenský experiment mechanických krabů, který se vymkne z rukou. Následně alegorické filmy Homunkulus (1984) a Mikrob (1986), z nichž první popisuje vznik umělého člověka, druhý ničení vlastní planety. Program doplní krátký film Jiřího Trnky Kybernetická babička (1962), nadčasově pojednávající o utopické vizi automatizace světa.

Vynález zkázy (režie: Karel Zeman, 1958, 81 min.)

Zločinný hrabě Artigas se snaží zneužít vynález profesora Rocha a pomocí účinné výbušniny ovládnout svět. Naštěstí inženýr Hart, společně s profesorovou dcerou Janou, vytuší Artigasův plán a varuje civilizaci celého světa, která se společnými silami snaží katastrofě zabránit. Snímek Karla Zemana byl inspirován jak ilustracemi, tak příběhy z knih Julese Verna. Půvabná kombinace hraného a kresleného filmu obsahuje nespočet originálních výtvarných nápadů a náročných trikových sekvencí. Velká cena EXPO 58 v Bruselu.

Konec srpna v hotelu Ozon (režie: Jan Schmidt, 1966, 77 min.)

Sci-fi western v post-apokalyptické společnosti alegoricky odkazuje jak k válkám z minulosti, tak především k jejím všudypřítomným obavám v podobě nukleární zbraně. Film sleduje skupinku devíti žen putujících po zdemolované krajině, v momentě, kdy opět začne převládat příroda a hrdinky jsou tak oproštěny od společenských konvencí – chladnokrevně a bez výčitek svědomí se střetávají s rozloženou civilizací v rámci meditace nad jejími ztracenými hodnotami.

Film vznikl za spolupráce Jana Schmidta (debut oceněný na MFF v Terstu) a Pavla Juráčka, který již v roce 1958 přišel s námětem na základě jeho povídky. K syrovosti filmu přispěly i bojové podmínky produkce pod patronátem Československého armádního filmu, který například podroboval obsazené neherečky studeným sprchám před natáčením.

Vlčí bouda (režie: Věra Chytilová, 1986, 92 min.)

Jedenáct mladíků a slečen přicestovalo na lyžařský kurz, Trojice instruktorů s nimi hraje po celou dobu podivnou hru a rozdmýchává konflikty. Skupina trpí nedostatkem potravin, hádají se, vyhrožují si. Atmosféra houstne, intenzita stoupá. Jak konflikty vyústí a co se skrývá za podivným chováním instruktorů? Film Věry Chytilové je nekompromisní podobenství o mechanismech totalitního režimu a jeho manipulace s občany. Svou stylizací a ojedinělým mísením žánrů hororu a sci-fi představuje v domácí produkci pozoruhodnou anomálii. Tísnivou atmosféru podporuje hudba Michaela Kocába. Uvedeno v soutěži 37. MFF v Berlíně.

Aelita (režie: Jakov Protazanov, 1924, 113 min.)

Sovětští inženýři se vydávají na Mars rozluštit původ tajuplného signálu. Tam narazí na diktátorem utiskovanou civilizaci, připravující se na svou Velkou revoluci. První sovětský sci-fi film, protkaný tematikou třídního boje a příběhem osudové lásky, zaujme výraznými kostýmy a kulisami, inspirovanými kubofuturismem či konstruktivismem. Snímek byl stejně jako literární předloha Alexeje Nikolajeviče Tolstého v Československu uveden pod názvem Kráska z Marsu.

Film uvede filmová publicistka Kamila Dolotina.

Živý hudební doprovod filmu v podání kapely Šamanovo zboží.

Kosmo (režie: Jan Bártek, 2016, 183min.)

Nově příchozí ministr školství a mládeže Šnajdr zjistí, že většinu rozpočtu tvoří vytunelovaný státní projekt, který usiluje o vyslání české posádky na Měsíc. Neschopní kosmonauti trénují v rozpadajícím se areálu, a předešlý ministr za nakradené peníze zmizel do zahraničí. Hrozba likvidační pokuty od Evropské unie nedává účastníkům jinou možnost než misi dokončit. Pětidílná satirická minisérie České televize byla inspirována kultovním britským seriálem Červený trpaslík nebo komiksem Zelený Raoul. Scenárista Tomáš Baldýnský skrze „velký projekt malého národa“ kriticky a s nadsázkou komentuje českou povahu.