Filmové Brno

Filmové Brno je dlouhodobý katedrový projekt z oblasti komparativního výzkumu lokální filmové historie. Je zaměřený na dějiny filmové distribuce, uvádění a recepce v Brně, tedy metropoli "druhého řádu", ve které se intenzivně propojuje kulturní a podnikatelský vliv český, německý a židovský. Součástí projektu je rozsáhlá databáze kin a jejich programů, která bude napojena na obdobné projekty v Leicesteru, Ghentu, Gothenburgu, Utrechtu a Bari, což umožní mezinárodní srovnání dynamiky distribučního sektoru, praktik distribuce a uvádění, přítomnosti různých národních kinematografií a jejich obliby u publika. Filmové Brno je také součástí mezinárodní výzkumné sítě HoMER (History of Moviegoing, Exhibition and Reception).

Komparativní výzkum a dějiny kulturního transferu

Komparativní výzkum a dějiny kulturního transferu představují přístupy, které zasazují dějiny českého a československého filmového průmyslu do širší perspektivy vývoje evropské filmové kultury. Zabýváme se například tím, jaký dopad měla okupační kulturní politika v období Protektorátu Čechy a Morava na filmovou produkci a organizaci filmového průmyslu, srovnáváme vývoj filmové distribuce a uvádění v zemích východního bloku, věnujeme se proměně diváckých preferencí v českých zemích ve srovnání s celoevropskými tendencemi. V této souvislosti jsme se například podíleli na nejrozsáhlejším empirickém výzkumu divácké recepce, jaký byl dosud realizován (The World Hobbit Research Project). Ve spolupráci s filmovými historiky z Německa, Spojených států, Polska, Francie či Itálie se věnujeme výzkumu filmových koprodukcí jako specifického typu filmové výroby, který má široké kulturní, politické a průmyslové souvislosti.

Poetika fikce

Soubor výzkumných projektů, jenž lze zahrnout pod program poetiky fikce, řeší problémy spojené s uměleckou výstavbou děl: způsoby vyprávění a použití stylových prostředků filmového média. Na nejhistoričtější úrovni jde o výzkumy (a) dějin způsobů vyprávění a práce se stylem v českém němém filmu, (b) historické specifičnosti a nespecifičnosti vyprávěcích taktik v současném hollywoodském filmu. Méně dějinně podmíněné estetické normy zkoumají zaostřenější projekty soustřeďované (a) na formy a normy vyprávění na pokračování, (b) na způsoby práce s diváckou pozorností ve velmi dlouhých filmech.

Český nonfikční a dokumentární film

Dějiny českého nonfikčního a dokumentárního filmu patří v domácím prostoru k detailněji neprobádaným tématům, přestože filmová produkce tohoto druhu zde byla systematicky podporována a rozvíjena od počátků kinematografie na konci 19. století. Nonfikční a dokumentární film studujeme v celé šíři jeho druhového rozptylu (experimentální a avantgardní, populárně-vědecký, amatérský aj.) a všímáme si především institucionální podmíněnosti a politicko-ekonomických souvislostí (zájmy státu, vědeckých a jiných elit), ale též společensko-kritického potenciálu tohoto typu tvorby. Takto zaměřený výzkum vzniká v napojení na aktuální vědecko-výzkumné trendy v oblasti, jak jsou rozvíjeny filmovými historiky při UCL ve Velké Británii, Stockholm University ve Švédsku, Marburg Universität v Německu či Université de Montréal v Kanadě, mezi nimiž vyniká studiem vládních filmových zakázek v podmínkách státního socialismu.