Realizace bakalářské závěrečné práce

Manuál k realizaci bakalářské práce (od 2017)

I / Základní pokyny

Bakalářská diplomová práce má minimální rozsah 40 normostran (72.000 znaků).
Bakalářská oborová práce má minimální rozsah 23 normostran (40.000 znaků).
Bakalářská práce se realizuje během navazujících Bakalářských seminářů III-VI, tj. od 3. do 6. semestru.
Studenti si volí téma práce zpravidla v návaznosti na okruhy, které vedoucí prací (školitelé) vypisují dle své badatelské orientace.
K tématu / školiteli se student přihlašuje prostřednictvím ISu v agendě “rozpisy témat”, a to do 31. října (v podzimním semestru) resp. do 31. března (v jarním semestru).
Vedle výzkumného projektu je možno realizovat také analýzu filmového díla.
Při realizaci celého projektu je třeba dodržovat předepsaná formální pravidla.

II / Postup práce a její výstupy

Práce se realizuje ve 4 postupných krocích, které tvoří výstupy ve 4 navazujících seminářích a semestrech.
První fáze je zaměřena na přípravu a vývoj projektu, další fáze na systematickou realizaci projektu.
Konkrétní požadavky stanovuje vedoucí práce na míru jednotlivým projektům.

1/ Konspekt projektu (Bakalářský seminář III / 3. semestr):

Název: není obecný a popisný, ale vystihuje základ řešeného problému. Příklad vhodného / nevhodného názvu: Nástup zvuku v kině Dopz / Kina v Brně; Estetika diskrepance: Pravidla hry / Pravidla hry Jeana Renoira.
Časoprostorové a kvantitativní vymezení zkoumaného problému (materiálu, pramenů, dat) a kritéria pro jeho přesné vymezení: např. období vymezené dvěma klíčovými historickými změnami (nástup zvuku, znárodnění), daná část kinematografické instituce (organizace průmyslové výroby, distribuce, předvádění, recepce ad.), část tvorby daného autora vyznačující se určitou kompaktností.
Popis podstaty zkoumaného problému: stručná definice jádra problému; zdůvodnění výběru dané problematiky a předpokládaného přínosu jejího prozkoumání; stav dosavadního poznání v této oblasti.
Hypotetické závěry: k jakému typu poznatků bude podle předběžných odhadů možné dospět a jaká zobecnění z nich bude možné vytěžit.
Segmentace práce: rozčlenění zkoumaného problému do základních částí.
Postup (jednotlivé fáze) práce: např. sběr pramenů, analýza pramenů, aplikace teoretických nástrojů pro jejich interpretaci a vyvození závěrů (všechny tyto fáze nutno dále konkretizovat dle specifik daného tématu).
Historický kontext (v případě historických prací): stručná chronologie vyznačující základní body historického kontextu (prehistorie, data související s propojenými oblastmi), vývoje a důsledků daného problému.
Zdroje v tomto členění:
   - Literatura: bibliografický soupis literatury.
   - Prameny: soupis pramenů, případně příslušných archivů a fondů a institucí.
   - Filmografie: soupis zkoumaných děl s filmografickými údaji (podle povahy
     práce se vyžaduje základní nebo úplná filmografie).
Součástí vývoje projektu je prezentace konspektu spojená se seminární diskusí v rámci Bakalářského semináře III.

2/ První část práce (Bakalářský seminář IV / 4. semestr):

První částí práce se obvykle rozumí teoreticko-metodologický a/nebo historický úvod a/nebo jedna vzorová kapitola.

3/ Pracovní verze celé práce (Bakalářský seminář V / 5. semestr).

4/ Konečná verze práce (Bakalářský seminář VI / 6. semestr).

III / Základní literatura

KOKEŠ, Radomír D. Rozbor filmu. Brno: Masarykova univerzita, 2015, zejm. s. 59-121.