Národní třída (režie: Štěpán Altrichter, 2019, 91 min.)

Ústřední postavou filmové adaptace novely Jaroslava Rudiše je Vandam (Hynek Čermák) – rváč, suverén a člověk s drsnou minulostí, který neváhá poučit o svých pravdách všechny, kdo se jim postaví. Vandamův život formuje hlavně panelákové sídliště, pravidelné cvičení (zvládne dvě stě kliků jako Jean-Claude Van Damme) a sezení v hospodě Severka, kde obsluhuje i pohledná servírka (Kateřina Janečková), jíž se rozhodne pomoci z tíživé finanční situace. Přátelé jej považují za hrdinu, jelikož se chvástá tvrzením, že mu 17. listopadu 1989 stačila pouze jedna rána, aby uvedl revoluci i dějiny do pohybu. Byla totiž první.

Po projekci bude následovat debata s režisérem Štěpánem Altrichterem, herečkou Kateřinou Janečkovou a filmovým kritikem z časopisu Cinepur Ondřejem Pavlíkem.

Pražské orgie (režie: Irena Pavlásková, 2019, 112 min.)

Snímek natočený dle románu Philipa Rotha diváka přivádí do pražských zákoutí 70. let minulého století, doby okleštěné svobody a represivní politiky normalizace. Do tohoto prostředí přijíždí i americký spisovatel Nathan Zuckermann (Jonas Chernick) hledající rukopis knihy zesnulého židovského autora. Klíčovou událostí na jeho cestě je setkání s divokou Olgou (Ksenia Rappoport), majitelkou kýženého textu, i ironickým Rudolfem Bolotkou (Pavel Kříž), Zuckermanovým průvodcem po světě umělců, kteří povinnost mlčet boří skrze večírky plné nevázaných sexuálních dobrodružství. Erotika totiž představovala poslední pole svobody, jaké lidem svázaným režimem ještě zbylo.

Film Ireny Pavláskové uvádíme v exkluzivní předpremiéře.

Pějme píseň dohola (režie: Ondřej Trojan, 1990, 103 min.)

Celovečerní režijní debut Ondřeje Trojana, za jehož scénářem stojí Jan Hřebejk a Petr Jarchovský (s nímž Trojan později spolupracoval např. na snímku Občanský průkaz), se z doby těsně porevoluční navrací do té, která dění roku 1989 předcházela. Do pionýrského tábora přijíždí nesmělý praktikant Ondřej (Václav Chalupa), aby zde nabral nové zkušenosti a objevoval dosud nepoznané citové a sexuální stránky života, a to zejména s mladou zdravotnicí Vendy (Ulrika Kotajná). Jejich románek narušuje obyčejný lidský stud, ale i řada bizarních situací a postav, jako je kulturista Bob (Radek Říha), který o Vendy sám usiluje, nebo nepřizpůsobivá pionýrka Tráva (vůbec první filmová role Ani Geislerové). Trojan snímek (jakožto člen pražského divadla Sklep) taktéž oživil specifickou absurdní poetikou.

Film promítneme z 35mm filmového pásu.

Bratříček Karel (režie: Krystyna Krauze, 2016, 79 min.)

Filmový životopis Karla Kryla, písničkáře, básníka a autora protestsongů, jež stihly už téměř zlidovět, byl natočen v česko-polské produkci. Kryl totiž zůstává legendou nejen pro generace československých posluchačů, ale i pro polské. Jeho debutová deska s tesknou titulní písní Bratříčku, zavírej vrátka vyšla v roce 1969, nedlouho po invazi vojsk Varšavské smlouvy. Krylovy postoje byly neslučitelné s vládnoucí ideologií. V září téhož roku emigroval do Mnichova a do rodného Československa se vrátil až v roce 1989. Vypravěčkou Krylova příběhu se stává sama režisérka. Jeho osudy předkládá paralelně s vlastními. Portrétní dokument, který na počest této velké osobnosti vytvořila, Kryla představuje z dosud možná neznámé perspektivy. Pomocí unikátních archivních záběrů a vzpomínek má český divák možnost zjistit, jaký byl Krylův vztah k Polsku i Polákům, s nimiž v rámci rádia Svobodná Evropa dlouho spolupracoval.

Po projekci proběhne debata s bývalým disidentem a mluvčím Charty 77 JUDr. Stanislavem Devátým, Dr. a muzikologem PhDr. Alešem Opekarem, CSc. z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR.

Atentát na kulturu (režie: Ladislav Chocholoušek, 1977, 25 min.) + Fenomén Underground: Největší Čech je Magor (režie: Břetislav Rychlík, 2014, 52 min.)

Úvodním snímkem večera je krátkometrážní dokument vycházející přímo z podhoubí komunistické propagandy 70. let. Vznikl za jednoduchým účelem – pošpinit undergroundovou kulturu, disidentské intelektuály a zamezit rozšiřování jejich činnosti. Využívá k tomu diskreditaci osobností jako Václav Havel, Jan Patočka (a jejich „antisocialistického pamfletu“, kterým nebylo nic jiného než Charta 77) či kapel Plastic People of the Universe a DG 307. Plán se však postupem času obrátil proti svému původnímu smyslu. Stal se totiž pouhou připomínkou absurdní komunistické rétoriky a mistrovsky vyvedenou parodií sebe sama.

Na undergroundové vlně divák zůstane i v následujících minutách. V rozmezí let 2012-2014 vznikal čtyřicetidílný cyklus Fenomén Underground. Ten si dal za úkol neoficiální proud minulého režimu mapovat, dostat se k jeho kořenům a zároveň jej představit jako dodnes živoucí organismus. Diváci ve Scale budou mít možnost zhlédnout část věnovanou Ivanu Martinu „Magoru“ Jirousovi, duši českého undergroundu.

Na konci večera bude následovat diskuze s režisérem Břetislavem Rychlíkem, hudebníkem Petrem Vášou, jenž jako umělec sám zakusil těžkosti normalizace, a někdejším asistentem režie Československé televize Josefem Dlouhým. Byl to právě jeho záznam koncertu v Postupicích, který režim zneužil pro vytvoření onoho nelítostného Atentátu na kulturu. 

U příležitosti této projekce vás srdečně zveme i na výstavu Kytary proti totalitě ve spodním foyer kina Scala.

Kouř / Smoke (režie: Tomáš Vorel st., 1991, 89 min.)

Dnes již kultovní snímek s podtitulem Rytmikál totalitního věku tematicky vychází z Vorlova krátkometrážního studentského snímku ING. Idealistický mladý inženýr Miroslav (Jan Slovák) přichází do továrny, aby zde vyřešil problém dusivého kouře, který ze sebe podnik neustále chrlí. V prostředí industriálního komplexu (filmovalo se ve Vítkovických železárnách) ovšem naráží na situace vycházející z absurdních socialistických poměrů, jež mu nedovolují prakticky žádný posun. Navíc zjišťuje, že stejný projekt byl už jednou vyřešen, jeho autor Ing. Křížek byl ovšem elegantně odstraněn a zaměstnán jako kotelník. Miroslav se tak spolu se svou milou (Lucie Bártová-Zedníčková) pokouší neuspokojivé postoje vedení zvrátit. Vorlův Kouř podle některých osciluje na hranici geniality a filmového kýče. Inspirovaný divadly Pražské pětky využívá prvky hudby, výrazového tance, teatrální gesta a velkou míru nadsázky, skrz které se ovšem snaží odhalit tvář šedé normalizační reality. A má to cenu!

Promítat se bude z 35mm filmového pásu zapůjčeným přímo od režiséra. Po snímku následuje debata se scénáristou Lumírem Tučkem, který s Tomášem Vorlem spolupracoval již na scénáři k ING., a produkčním Kouře Václavem Marhoulem.

Anglické titulky / English subtitles

StáFFka 1989

Číslo 1989 je symbolické. Připomíná nám rok intenzivních proměn a dobu otevírání celospolečenského dialogu. V jeho duchu se nese i tento komponovaný vzpomínkový večer. Autentické záběry neklidných brněnských ulic, stávkujících občanů i zasedání Národního výboru města Brna spolu se studenty, jimiž Československá televize mapovala vývoj po listopadu 1989 až do konce roku, budou prokládány diskuzemi s přímými účastníky stávky z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Prvním z hostů bude PhDr. Thomas Donaldson Sparling, B.A., známý spíše jako Don Sparling – rodák z kanadské Ottawy, který do Československa přicestoval pár týdnů před 21. srpnem 1968. V Brně žije dodnes a působí na Katedře anglistiky a amerikanistiky. Z téže katedry je i další host, kterým je Ing. Mgr. Jiří Rambousek, Ph.D. Ten je mj. i jedním ze dvou autorů fotografií zachycujících dění listopadu 1989 (k vidění v Čítárně v přízemí budovy D na FF MU až do 18. 11.). Společnost jim budou dělat i dvě dámy, a to „tvář plakátu Kina pravdy a lásky“ Mgr. Inna Mateiciucová, Ph.D. z Oddělení Pravěké archeologie Předního východu a prof. PhDr. Zdenka Rusínová, CSc., jež je emeritní profesorkou Ústavu českého jazyka.

Amnestie (režie: Jonáš Karásek, 2019, min.)

Thriller o svobodě, inspirovaný knihou Radovana Dunaje, otevírá téma amnestie Václava Havla, která byla jedním z prvních kroků, pro něž se po zvolení do prezidentské funkce rozhodl, a která je dodnes velmi kontroverzně přijímaná. Věznice a vazby tehdy opustilo zhruba 23 000 osob. Idea druhé šance, která ovšem nezahrnovala všechny odsouzené, rozpoutala vzpouru ve věznici Leopoldov. Ta v konečné fázi vyústila v ozbrojený konflikt s československou bezpečnostní složkou.

Na pozadí tohoto celospolečenského dění (pád komunismu a rození demokracie) jsou rozehrávány osudy tří rodin. Autentická atmosféra doby konce socialismu je pro snímek klíčová, natáčelo se mj. i v Leopoldově či bytě Václava Havla. Titulní písní filmu je remake Pasážové revolty Karla Kryla. Nově je do ní zakomponována i jiná historicky významná skladba, a to symfonická báseň Bedřicha Smetany Vltava.

Film Jonáše Karáska uvádíme v exkluzivní předpremiéře.

Soud nad českou cestou (režie: Robert Sedláček, 2019, 80 min.)

Dokument reflektuje třicet let obnovené demokracie formou soudního přelíčení. Film spojuje herce v rolích žalobkyně, obhájce a soudce s reálnými lidmi, kteří zastupují českou společnost jako diváci, svědci a členové poroty. Zjevnou inspirací snímku bylo soudní přelíčení ve věci sporu dvou generací, které v roce 1966 natočila Československá televize.

Po projekci následuje debata s režisérem Robertem Sedláčkem, scenáristou Ondřejem Gabrielem a producentem Dušanem Mulíčkem.

12:08 Na východ od Bukurešti (režie: Corneliu Porumboiu, 2006, 89 min.)

22. prosince roku 1989 odletěla helikoptéra rumunského diktátora Nikolae Ceauşesca ze střechy budovy ústředního výboru obklíčeného protestujícími. Stalo se tak v 12:08. O 16 let později se v malém městě kdesi „na východ od Bukurešti“ potkávají tři muži, aby společně v televizi hledali odpověď na otázku „Opravdu se v našem městě stala revoluce?“

Diskuzi osamělého důchodce (Mircea Andreescu) a zadluženého učitele dějepisu (Ion Sapdaru) nervózně moderuje majitel televizní společnosti (Teodor Corban). Sled přehnaného vlastenectví a vzpomínek na hrdinské činy, jimiž tenkrát k revoluci přispěli, ovšem postupně narušují telefonáty, které hostům oponují. Ti se tak zamotávají do vlastních lží a není jisté, zda někdo z přítomných tenkrát na náměstí opravdu demonstroval, anebo jen zbaběle čekal, až Ceauşescu odletí.

Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie (režie: Karel Vachek, 2019, 335 min.)

Velký dokumentarista polistopadové éry a poslední aktivní tvůrce české nové vlny Karel Vachek se po několika letech vrací s rozsáhlým projektem. Tím je téměř šestihodinový dokumentární esej rozdělený do čtyř dějství, v nichž je sledována současná politika, filozofie, umění i náboženství. Vachek popisuje přímou zkušenost s Pražským jarem, perzekucí i návratem kapitalismu do Čech. Dění zasazuje do širšího kontextu. Skrze film uvažuje o událostech soudobých dějin, ale i o příčinách, které je uvádí do pohybu, a třicet let po listopadovém převratu je bilancuje. „Po revoluci vždy následuje restaurace, a tu teď prožíváme – blbost se opevňuje, aby neztratila své pozice!“ říká Vachek. Představuje vlastní vizi budoucnosti. Tu spatřuje v přímé demokracii, která podle něj umožní propojení lidstva skrze globální počítačovou síť.

Jako ústřední bod mu slouží sborovna katedry dokumentu pražské FAMU, kam si po více než dvě desítky let pedagogické praxe zval své studenty i významné osobnosti, aby s nimi diskutoval o filmu i rozporech doby.

Srdečně vás zveme i na mimořádnou přednášku prof. Vachka k tomuto dokumentu, která se bude konat 17. prosince od 14:00 do 16:00 hod. v kinosále C34 FAV v areálu Filozofické fakulty MU na Arna Nováka 1.