Filmové Brno

Cílem projektu je postihnout pomocí orálně–historického výzkumu, jak se tři zlomové historické okamžiky (1939, 1945, 1948) projevily v kinematografickém průmyslu, a to v rovině provozu kin. Semistrukturované rozhovory vedené s několika desítkami zaměstnanců brněnských kin budou sledovat především následující okruhy témat: jaké byly pracovní podmínky zaměstnanců kin a jejich profesní, politická, popř. i národní identita; jak probíhal každodenní provoz v kinech, jak se například realizovaly v praxi různé typy bezpečnostních či politických nařízení; jak se formoval vztah jednotlivých kin k potenciálním i aktuálním divákům (propagační strategie, budování specifické identity kina, nabízené služby); jaké bylo a jak se v době zásadních historických zvratů měnilo chování diváků v kinech. Výzkum vedený formou orální historie nebude náhražkou archivního výzkumu, který je realizovaný paralelně v rámci souvisejících výzkumných projektů. Předkládaný projekt se zaměří na otázky, které nedokáže archivní výzkum zodpovědět ze dvou důvodů: buďto příslušné materiály nebyly zachovány, nebo se jedná o témata, která listinné prameny z logiky mechanismů a příčin svého vzniku nepostihují.

Projekt zamýšlí realizovat výzkum kulturních dějin a dějin recepce americké a západoevropské kinematografie v Československu v letech 1945-1989. Ukáže, jaké strategie byly uplatňovány při výběru filmů pro distribuci, jakou roli hrál filmový import v oficiální kulturní politice, jakým způsobem probíhala jednání mezi zástupci českého a amerického filmového průmyslu a jaké politické a ekonomické zájmy se v těchto dohodách formovaly. Pomocí průzkumu dobového tisku a pomocí empirického výzkumu realizovaného formou rozhovorů se výzkum zaměří také na dějiny recepce, na výzkum kulturní paměti a role kinematografie v prožitku každodennosti. Výsledky výzkumu odhalí kulturní preference publika a škálu významů a strategií čtení, realizovaných při recepci „západní“ kinematografie.