Realizace bakalářské závěrečné práce

Manuál k realizaci bakalářské práce (2017)


I / Základní pokyny
  • Bakalářská diplomová práce má minimální rozsah 40 normostran (72.000 znaků).
  • Bakalářská oborová práce má minimální rozsah 23 normostran (40.000 znaků).
  • Bakalářská práce se realizuje během navazujících Bakalářských seminářů III-VI, tj. od 3. do 6. semestru.
  • Studenti si volí téma práce zpravidla v návaznosti na okruhy, které vedoucí prací (školitelé) vypisují dle své badatelské orientace.
  • K tématu / školiteli se student přihlašuje prostřednictvím ISu v agendě “rozpisy témat”, a to do 31. října (v podzimním semestru) resp. do 31. března (v jarním semestru).
  • Vedle výzkumného projektu je možno realizovat také analýzu filmového díla.
  • Při realizaci celého projektu je třeba dodržovat předepsaná formální pravidla.
 II / Postup práce a její výstupy
  • Práce se realizuje ve 4 postupných krocích, které tvoří výstupy ve 4 navazujících seminářích a semestrech.
  • První fáze je zaměřena na přípravu a vývoj projektu, další fáze na systematickou realizaci projektu.
  • Konkrétní požadavky stanovuje vedoucí práce na míru jednotlivým projektům.

 1/ Konspekt projektu (Bakalářský seminář III / 3. semestr):

  • Název: není obecný a popisný, ale vystihuje základ řešeného problému. Příklad vhodného / nevhodného názvu:  Nástup zvuku v kině Dopz / Kina v Brně; Estetika diskrepance: Pravidla hry / Pravidla hry Jeana Renoira.
  • Časoprostorové a kvantitativní vymezení zkoumaného problému (materiálu, pramenů, dat) a kritéria pro jeho přesné vymezení: např. období vymezené dvěma klíčovými historickými změnami (nástup zvuku, znárodnění), daná část  kinematografické instituce (organizace průmyslové výroby, distribuce, předvádění, recepce ad.), část tvorby daného autora vyznačující se určitou kompaktností.
  • Popis podstaty zkoumaného problému: stručná definice jádra problému; zdůvodnění výběru dané problematiky a předpokládaného přínosu jejího prozkoumání; stav dosavadního poznání v této oblasti.
  • Hypotetické závěry: k jakému typu poznatků bude podle předběžných odhadů možné dospět a jaká zobecnění z nich bude možné vytěžit.
  • Segmentace práce: rozčlenění zkoumaného problému do základních částí.
  • Postup (jednotlivé fáze) práce: např. sběr pramenů, analýza pramenů, aplikace teoretických nástrojů pro jejich interpretaci a vyvození závěrů (všechny tyto fáze nutno dále konkretizovat dle specifik daného tématu).
  • Historický kontext  (v případě historických prací): stručná chronologie vyznačující základní body historického kontextu (prehistorie, data související s propojenými oblastmi), vývoje a důsledků daného problému.
  • Zdroje v tomto členění:
       - Literatura: bibliografický soupis literatury.
       - Prameny: soupis pramenů, případně příslušných archivů a fondů a institucí.
       - Filmografie: soupis zkoumaných děl s filmografickými údaji (podle povahy   
         práce se vyžaduje základní nebo úplná filmografie).
  • Součástí vývoje projektu je prezentace konspektu spojená se seminární diskusí v rámci Bakalářského semináře III.

2/ První část práce (Bakalářský seminář IV / 4. semestr):

  • První částí práce se obvykle rozumí teoreticko-metodologický a/nebo historický úvod a/nebo jedna vzorová kapitola.

3/ Pracovní verze celé práce (Bakalářský seminář V / 5. semestr).

4/ Konečná verze práce (Bakalářský seminář VI / 6. semestr).

III / Základní literatura

KOKEŠ, Radomír D. Rozbor filmu. Brno: Masarykova univerzita, 2015, zejm. s. 59-121.

IV / Dále viz Absolventské práce (zvolte pracoviště závěrečné práce: 14211037 OFV FF)