Státní závěrečná zkouška bakalářská

Offline varianta

Bakalářskou zkoušku tvoří dvě součásti realizované ve dvou formách:

1 / Písemný test vědomostí z teorie a dějin filmu a audiovizuální kultury, jehož náplní je učivo povinných kurzů.

  • Písemný test tvoří celkem 18 otázek, z nichž 16 otázek po 5 bodech je z povinných kurzů a 2 otázky po 10 bodech jsou z literatury ke kurzům FAValt.
  • K úspěšnému zvládnutí testu je nutno získat nejméně 50 bodů (ze 100 možných).

2 / Ústní obhajoba bakalářské diplomové práce.

  • Posudky vedoucího a oponenta jsou k dispozici nejpozději 5 pracovních dnů před konáním obhajoby, a to vložením do archivu závěrečných prací v ISu.
  • Student má právo na obhajobu i tehdy, jsou-li posudky zamítavé.

Státní závěrečná zkouška bakalářská se obvyklé koná první týden v červnu/září (jarní semestr) nebo koncem ledna (podzimní semestr).

V případě nepříznívé epidemiologické situace se SZZ koná online v prostředí MS Teams.

Online varianta (platná pro SZZ v lednu 2021)

Bakalářská zkouška se uskuteční výhradně v distančním režimu v prostředí MS Teams a tvoří ji dvě součásti realizované ústní formou:

1 / obhajoba bakalářské práce (20 minut)

2 / vědomostní zkouška (40 minut), která bude mít pět částí po 20 bodech:

1) Rozprava o odborné knize vztahující se k jednomu kursu kategorie alt, kterou si student(ka) před zkouškou vybere a prostuduje
2) Dějiny filmových teorií (od počátků do dneška)
3) Úvod do studia filmu
4) Dějiny české kinematografie (od počátků do dneška)
5) Dějiny světové kinematografie (od počátků do dneška)

Okruhy 2–5 si zkoušený vylosuje, vždy jeden okruh z deseti možností, a dostane k němu otázku. Odpověď může být během rozhovoru dále specifikována.

Online zkoušení se nahrává.

Okruhy k bakalářské zkoušce v online variantě:

DĚJINY FILMOVÝCH TEORIÍ: TEMATICKÉ OKRUHY

OKRUH FT1: Kinematografie a modernita

  • Různá pojetí modernity
  • Modernita, raná kinematografie a proměna smyslové zkušenosti
  • Georg Simmel, Siegfried Kracauer, Walter Benjamin a tzv. neurologické pojetí modernity

OKRUH FT2: Tradice empirického výzkumu publika a její kritici

  • Empirické výzkumy publika před II. světovou válkou v USA a Německu
  • Česká sociologická škola
  • Theodor W. Adorno a frankfurtská škola
  • Pojetí diváka u představitelů sovětské montážní školy

OKRUH FT3: Výchova, vzdělání, morálka

  • Hnutí za reformu kinematografie („Kinoreformbewegung“) v Německu a obdobné diskuze v českých zemích
  • Filmové kluby
  • Diskurz morálky, výchovy a vzdělání v období rané kinematografie

OKRUH FT4: Vztah evropských modernistických uměleckých hnutí 20. a 30. let 20. století ke kinematografii – diskuze a jejich aktéři, argumenty, instituční zázemí, časopisy

  • České země
  • Sovětský svaz
  • Francie
  • Německo

OKRUH FT5: Levice a film

  • Německá komunistická strana a němečtí sociální demokraté
  • Sovětská avantgarda
  • Socialistický realismus
  • Proletkult a Levá fronta

OKRUH FT6: Film jako umění

  • Diskuze o filmu jako umění před první světovou válkou (příklad Francie, Německa a českých zemí)
  • Pojetí „filmu jako umění“ u Rudolfa Arnheima
  • Formulování teorie auteura ve Francii a USA
  • Vliv strukturalismu a poststrukturalismu na teorii auteura

OKRUH FT7: Proměny přístupu k dějinám filmu a kinematografie

  • Tradiční filmová historie
  • nová filmová historie
  • nová historie kinematografie
  • Film a dějiny (Siegfried Kracauer, Marc Ferro, Pierre Sorlin)

OKRUH FT8: Film, poválečná kulturní změna a realismus

  • Pojetí realismu a „reality“ v meziválečné a poválečné filmové teorii
  • „Realistická“ koncepce Siegfrieda Kracauera
  • „Realistická“ koncepce André Bazina
  • Diskuze o realismu a ideologii v 70. letech 20. století

OKRUH FT9: Kulturální studia

  • Institucionální vývoj kulturálních studií
  • Charakteristika kulturálních studií pomocí srovnání s tzv. Screen Theory
  • Myšlenkové zdroje kulturálních studií
  • Komunikační model Stuarta Halla

OKRUH FT10: Filmová sémiotika a její dědictví

  • Zdroje a principy filmové sémiotiky
  • Textuální analýza
  • Vývoj v 80. a 90. letech
  • Sémiopragmatika
DĚJINY SVĚTOVÉ KINEMATOGRAFIE: TEMATICKÉ OKRUHY

OKRUH SK1: Francouzská kinematografie

  • Vynález kinematografu, bratři Lumièrové, Georges Méliès, Louis Feuillade
  • Impresionismus, Louis Delluc, Abel Gance, Jean Epstein
  • Avantgarda, René Clair, Luis Buñuel
  • Poetický realismus, Jean Vigo, Jean Renoir, Marcel Carné
  • Nová vlna, Jean-Luc Godard, François Truffaut, Éric Rohmer, Jacques Rivette, Claude Chabrol
  • Levý břeh, Alain Resnais, Agnès Vardová, Chris Marker
  • Cinéma du look, Luc Besson, Jean-Jacques Annaud
  • Žánrový film, plášť a dýka, komedie, krimi

OKRUH SK2: Německá a skandinávská kinematografie

  • Dánsko a Švédsko v němé éře, Carl Theodor Dreyer, Victor Sjöström
  • Expresionismus a Kammerspiel, Robert Wiene, Friedrich Wilhelm Murnau, Fritz Lang
  • Německý film za nacismu, Leni Riefenstahlová, Veit Harlan
  • Nový německý film, Rainer Werner Fassbinder, Volker Schlöndorff, Margarethe von Trotta, Werner Herzog, Wim Wenders
  • Kinematografie NDR, Kurt Maetzig, Konrad Wolf, Frank Beyer, 11. plénum ÚV SED 1965
  • Dogma 95

OKRUH SK3: Sovětská kinematografie

  • Dvacátá léta, montážní škola, Lev Kulešov, Dziga Vertov, Vsevolod Pudovkin, Olexandr Dovženko, Grigorij Kozincev, Leonid Trauberg; druhý proud – filmy všedního dne, Jakov Protazanov, Abram Room, Boris Barnet
  • Sergej Ejzenštejn
  • Třicátá léta, zvukový film, socialistický realismus, Čapajev, trilogie o Maximovi, Fridrich Ermler, Michail Romm
  • Tání, Grigorij Čuchraj, Michail Kalatozov, Marlen Chucijev, Sergej Bondarčuk
  • Poetický film, Sergej Paradžanov, Jurij Iljenko, Tengiz Abuladze
  • Autorská tvorba, Andrej Tarkovskij, Andrej Michalkov-Končalovskij, Nikita Michalkov, Vasilij Šukšin, Gleb Panfilov, Larisa Šepiťková, Elem Klimov
  • Perestrojka

OKRUH SK4: Italská kinematografie

  • Desátá léta, éra kolosů, Cabiria
  • Neorealismus, Luchino Visconti, Giuseppe De Santis, Roberto Rossellini, Vittorio De Sica, Cesare Zavattini
  • Autorská tvorba po neorealismu, Federico Fellini, Michelangelo Antonioni, Luchino Visconti, Pier Paolo Pasolini, Bernardo Bertolucci, Marco Bellocchio
  • Politický film, Gillo Pontecorvo, Elio Petri; Ermanno Olmi, bratři Tavianiové
  • Komedie po italsku, Mario Monicelli, Pietro Germi; spaghetti western, Sergio Leone

OKRUH SK5: Moderní, postmoderní a neomoderní autorský film

  • Luis Buñuel
  • Ingmar Bergman
  • Robert Bresson
  • Carlos Saura
  • Peter Greenaway
  • Lars von Trier
  • Pedro Almodóvar
  • Pomalá kinematografie

OKRUH SK6: Klasický Hollywood

  • Úsvit Hollywoodu, D. W. Griffith, zlatý věk grotesky, Charlie Chaplin, Buster Keaton, Harold Lloyd
  • Dvacátá léta, Erich von Stroheim, Ernst Lubitsch, Josef von Sternberg
  • Třicátá léta, John Ford, Victor Fleming, Frank Capra, Walt Disney
  • Čtyřicátá léta, Orson Welles, William Wyler, Howard Hawks, Michael Curtiz
  • Alfred Hitchcock
  • Žánry, western, muzikál, horor, noir, komedie, sci-fi
  • Technicolor a širokoúhlé formáty, roadshow theatrical release

OKRUH SK7: Velká Británie a USA od padesátých let

  • Britský film do šedesátých let, Laurence Olivier, Free Cinema, Lindsay Anderson, Tony Richardson, John Schlesinger
  • Britský film od sedmdesátých let, Ken Loach, John Boorman, Ridley Scott, David Puttnam
  • Hollywood do šedesátých let, Elia Kazan, Stanley Kubrick, Sidney Lumet, Sam Peckinpah, Mike Nichols
  • Newyorská škola, avantgarda, Andy Warhol, Bezstarostná jízda
  • Nový Hollywood, Arthur Penn, Martin Scorsese, Steven Spielberg, Francis Ford Coppola, George Lucas, Woody Allen
  • Nezávislý film, Jim Jarmusch, bratři Coenové, David Lynch, Steven Soderbergh, Quentin Tarantino
  • Produkce, distribuce a uvádění v éře globalizace, digitalizace a elektronických médií; James Cameron, Robert Zemeckis, David Fincher, Christopher Nolan, James Bond, Harry Potter, Pán prstenů, Marvel Studios, Netflix, Quality TV

OKRUH SK8: Kinematografie střední a jihovýchodní Evropy

  • Polsko, polská filmová škola, Andrzej Wajda, Andrzej Munk, Jerzy Kawalerowicz, Wojciech J. Has, Roman Polański; třetí film, Krzysztof Zanussi, Grzegorz Królikiewicz; film morálního neklidu, Krzysztof Kieślowski
  • Maďarsko, Zoltán Fábri, Miklós Jancsó, Károly Makk, András Kovács, István Gaál, István Szabó, Ferenc Kósa, Márta Mészárosová, Péter Bacsó, Gábor Bódy, Béla Tarr
  • Jugoslávie, partyzánské filmy, nový film a černá vlna, Puriša Đorđević, Aleksandar Petrović, Živojin Pavlović, Dušan Makavejev, Želimir Žilnik; česká škola, Emir Kusturica. Rozpad SFRJ
  • Bulharsko, Rangel Valčanov, Valo Radev, Metodi Andonov, migrační cyklus
  • Rumunsko, národní filmová epopej, Sergiu Nicolaescu, Lucian Pintilie, Dan Piţa, Mircea Veroiu, Mircea Daneliuc; nová vlna, Cristi Puiu, Cristian Mungiu, Corneliu Porumboiu

OKRUH SK9: Asijské kinematografie

  • Japonsko, zvláštnosti němého období, Kendži Mizogući, Jasudžiró Ozu, Akira Kurosawa, Keisuke Kinošita, Kaneto Šindó, Masaki Kobajaši, nová vlna, Nagisa Óšima, Šóhei Imamura. Kaidžú eiga. Studio Ghibli
  • Čína, pátá generace, Čang I-mou, Čchen Kchaj-ke
  • Jižní Korea, Sin Sang-ok, Im Kwon-tchek, Čang Son-u, I Čchang-dong, Kim Ki-duk, Hong Sang-su, Pak Čchan-uk, Pong Džun-ho; Severní Korea, Sin Sang-ok
  • Indie, Bollywood, Satjádžit Ráj, Mrinal Sen
  • Írán, Abbás Kiarostamí, Mohsen Machmalbáf, Džafar Panahí, Asghar Farhadí
  • Turecko, Yilmaz Güney, Nuri Bilge Ceylan

OKRUH SK10: Kinematografie Latinské Ameriky

  • Mexiko, Emilio Fernández, Carlos Reygadas, Alfonso Cuarón
  • Brazílie, cinema novo, Nelson Pereira dos Santos, Glauber Rocha, Ruy Guerra
  • Kuba, Tomás Gutiérrez Alea, Humberto Solás, Manuel Octavio Gómez, Santiago Alvarez
  • Argentina, Fernando Solanas; Chile: Miguel Littín, Pablo Larraín; Bolívie: Jorge Sanjinés
DĚJINY ČESKÉ KINEMATOGRAFIE: TEMATICKÉ OKRUHY

OKRUH ČK1: Počátky kinematografie a období kočovných kinematografů (1896–1907)

  • Kočovný kinematograf
  • Podoba prvních filmových představení
  • Podoba raných filmů
  • První filmy natočené v českých zemích

OKRUH ČK2: Vznik stálých kin a první pokusy o systematickou filmovou výrobu (1907–1918)

  • Udělování kinolicencí a vývoj kinofikace českých zemí
  • Proměny distribuce – první distribuční společnosti a metody prodeje
  • Filmová výroba – produkční společnosti a jejich charakteristika
  • Nasazování filmů českých výrobců v kinech

OKRUH ČK3: Němá kinematografie po 1. světové válce (1918–1930)

  • Proměny výrobní infrastruktury
  • Kontinuita filmové produkce
  • Technické zázemí pro natáčení
  • Distribuce – prodlužování filmů a změny distribuční nabídky
  • Cenzura

OKRUH ČK4: Zvukový film před II. světovou válkou (1930–1939)

  • Zavádění zvukové technologie v kinech
  • Filmy s více jazykovými verzemi
  • Technické zázemí pro filmovou produkci
  • Státní podpora filmové produkce
  • Kinematografie v době druhé republiky

OKRUH ČK5: Kinematografie protektorátu Čechy a Morava (1939–1945)

  • Ovládnutí české kinematografie německými úřady
  • Proměny distribuční nabídky
  • Vývoj výrobní a distribuční firemní infrastruktury
  • Národně obranné tendence v české kinematografii

OKRUH ČK6: Zestátněná kinematografie po II. světové válce (1945–1959)

  • Organizační změny v české kinematografii ve sledovaném období
  • Typy a žánry vyráběných filmů
  • Socialistický realismus
  • Období „tání“ v 2. polovině 50. let a okolnosti festivalu v Banské Bystrici
  • Filmové festivaly

OKRUH ČK7: Kinematografie 60. let (1960–1969)

  • Vývoj kinematografie v 60. letech (periodizace)
  • Vývoj kulturní politiky
  • Zlatá šedesátá, československý filmový zázrak, nová vlna
  • Žánrová kinematografie a literatura ve filmu
  • Koprodukce a úspěchy v zahraničí

OKRUH ČK8: Kinematografie doby normalizace (1969–1989)

  • Periodizace normalizace
  • Kulturní prostředí v době normalizace
  • Filmy a filmaři normalizačního období
  • Filmové studio Gottwaldov a dětský film

OKRUH ČK9: Polistopadová kinematografie I (1990–2005)

  • Proces privatizace české kinematografie
  • Generace filmařů 90. let a její tvorba
  • Filmový dokument a dokumentaristé
  • Rozvoj nových distribučních kanálů a jejich vliv na kinematografii (TV, domácí nosiče)
  • Filmové ceny a festivaly

OKRUH ČK10: Polistopadová kinematografie II (2005–?)

  • Filmy a tvůrci první a druhé dekády 21. století
  • Financování filmové produkce a podpora ze strany státu
  • Digitální technologie v distribuce – digitalizace kin, VOD platformy, internetové televize
  • Televizní stanice jako producenti
ÚVOD DO STUDIA FILMU: TEMATICKÉ OKRUHY

Součástí zkoušky je i dobrá znalost obou zadaných filmů, u kterých se očekává, že na ně zkoušení budou schopni nástroje jednotlivých okruhů aplikovat, případně je jejich prostřednictvím vysvětlit. Jde o filmy Frigo na mašině (The General; Buster Keaton, Clyde Bruckman, Spojené státy americké, 1926) a Stud (Ladislav Helge, Československo, 1967).

OKRUH Ú1: Principy výstavby filmu jako systému

  • Film jako systém, jeho členění na subsystémy a funkční vysvětlení vztahu mezi nimi
  • Kulturní encyklopedie a její role ve výstavbě filmového díla
  • Funkce a pět typů motivací
  • Podobnost a opakování, odlišnost a variace, paralelismus, soudržnost/nesoudržnost, vývojové vzorce
  • Interní a externí kritéria hodnocení filmů

OKRUH Ú2: Výstavba času ve filmovém vyprávění

  • Pořádek
  • Trvání
  • Frekvence

OKRUH Ú3: Proces filmového vyprávění

  • Role kauzality, kauzalita a postavy, kauzalita jako nástroj práce s očekáváním
  • Rozsah vědění
  • Hloubka vědění
  • Komunikativnost a sebeuvědomělost

OKRUH Ú4: Statika a dynamika fikčního světa

  • Fikční svět a jeho entity (singulární a relační fakta)
  • Kulturní encyklopedie a její role při re/konstrukci fikčního světa
  • Dynamika fikčního světa: mikrosvěty, subsvěty a analýza dění fikčního světa
  • Modální nastavení fikčního světa (aletické, axiologické, deontické, epistemické)

OKRUH Ú5: Konstrukce záběrového prostoru

  • Principy výstavby scénického prostoru (soustavy statických a dynamických vodítek prostorové hloubky, součástí látky je i vysvětlení tříbodového osvětlování)
  • Principy výstavby obrazového prostoru
  • Principy práce s mimoobrazovým a zvukovým prostorem

OKRUH Ú6: Konstrukce střihového prostoru

  • Analytická střihová skladba a její principy
  • Konstrukční střihová skladba a její principy
  • Rozdíly a možnosti spolupráce analytické a konstrukční střihové skladby na příkladech z dějin filmu

OKRUH Ú7: Aspekty a funkce rámování

  • Velikost, výška, úhel, rovina rámování a jejich umělecké možnosti
  • Typy a funkce pohyblivého rámování

OKRUH Ú8: Funkce filmového stylu

  • Denotativní, expresivní, dekorativní a symbolické funkce stylu
  • Mizanscéna: Možnosti a tradice inscenování herců
  • Kamera: Umělecké možnosti dlouhého záběru
  • Střih: Dimenze filmového střihu (časová, prostorová, kompoziční, rytmická, logická)
  • Zvuk: Dimenze a funkce filmového zvuku
  • Parametrická forma

OKRUH Ú9: Vyprávění v klasickém filmu

  • Principy, specifické rysy a historické pozadí klasické narace
  • Čtyřaktová skladba klasického narativu
  • Role motivu, scény a sekvence v klasické osnově
  • Alternativy vyprávění v klasickém filmu

OKRUH Ú10: Principy práce s kontinuální střihovou skladbou v klasickém narativním filmu

  • Obecná charakterizace kontinuální střihové skladby a její vazby na klasický narativ
  • Podoby funkční kooperace různorodých stylistických postupů
  • Funkce návaznosti pohledu, návaznosti pohybu a kompoziční návaznosti
  • Zesílená kontinuita
  • Alternativy kontinuální střihové skladby: aspekty diskontinuální střihové skladby

Stáhni okruhy k online SZZ jako PDF

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info