Přijímací zkouška do magisterského studia

TERMÍNY

Přijímací řízení do prezenčního a kombinovaného studia se koná 2x ročně, a to v červnu s nástupem od podzimního semestru a v lednu s nástupem od jarního semestru.  

Termín podání přihlášky v ISu je do 30. dubna (pro červnový termín), resp. do 30. listopadu (pro lednový termín).

Termín odevzdání projektu je do 30. dubna (pro červnový termín), resp. do 30. listopadu (pro lednový termín).

Projekt se odevzdává pro přihlášku do všech forem studia (prezenční jednooborové, prezenční hlavní, prezenční vedlejší a kombinované studium).

Do 15. května., resp. do 15. prosince přijímací komise odevzdané projekty zhodnotí a výsledek sdělí studijnímu oddělení, které prostřednictvím elektronické přihlášky oznámí uchazečům dosažený počet bodů a termín druhého kola přijímací zkoušky.

FORMA A ZPŮSOB ZKOUŠKY

Přijímací zkouška probíhá ve dvou kolech.

  • 1. kolo: zasílá se písemný projekt plánované magisterské práce a strukturovaný životopis.
  • 2. kolo: probíhá formou ústní rozpravy nad projektem.

1. kolo: písemný projekt magisterské práce.

Uchazeči mohou odevzdat projekt na libovolné téma z oblasti audiovize. Při výběru zaměření se mohou inspirovat tématy, která školitelé nabízejí.
Předmětem rozpravy a základem hodnocení budou kvalita zpracování projektu a prokázaná znalost dané problematiky.
Předložený projekt je podkladem pro přijímací řízení. V případě přijetí ke studiu bude realizovatelnost projektu záviset na konzultaci s vybranou školitelkou či školitelem.

Projekt v rozsahu 5-7 normostran (tzn. 9000-12700 znaků; do rozsahu se nepočítá základní literatura a prameny!) má tuto strukturovanou podobu:

1.1. název projektu;
1.2. popis řešeného problému: východiska, podstata problému, hypotetické závěry, postup práce;
1.3. základní literatura a prameny.

Projekt a strukturovaný životopis se odevzdává elektronickou cestou na adresu fav@phil.muni.cz ve formátu jednoho souboru pdf s názvem: prijmeni_jmeno_projekt mgr_CV

Všichni uchazeči mají možnost konzultovat svůj projekt s kterýmkoli vyučujícím Ústavu filmu a audiovizuální kultury.

2. kolo: ústní rozprava nad projektem (osobně nebo online v MS Teams)

Ke 2. kolu přijímací zkoušky se uchazeči dostaví na základě vlastního zhodnocení svých šancí po oznámení výsledků 1. kola.

MINIMÁLNÍ HRANICE ÚSPĚŠNOSTI

V 1. kole přijímací zkoušky lze získat maximálně 70 bodů, ve 2. kole maximálně 30 bodů.
Limit nezbytný k návrhu na přijetí činí 55 bodů.

Témata magisterských prací

doc. Mgr. Pavel Skopal, Ph.D.
e‑mail:

Doc. Pavel Skopal vede diplomové práce zaměřené na současnou českou audiovizi, kinematografii v období Protektorátu Čechy a Morava a státního socialismu, dějiny české animace, mediální diváctví a recepci.

  1. Etnografický/autoetnografický výzkum současné produkční kultury v audiovizi (vhodné pro uchazeče se zkušenostmi z praxe nebo s výhledem na dlouhodobější pracovní stáž)
  2. Případová studie produkčního projektu současné tuzemské filmové, televizní nebo zakázkové produkce
  3. Produkční profil současné české produkční nebo distribuční společnosti
  4. Mezinárodní koprodukce v současné české audiovizi - typologie
  5. Výzkum vybrané štábové pozice nebo filmové profese v současné české audiovizi
  6. Reklamní produkce: produkční a/nebo pracovní podmínky
  7. Paradox profesní kariéry v audiovizi: konflikt mezi krátkodobými požadavky na osvojené kompetence a dlohodobými požadavky na zvyšování kompetencí

 

Mgr. Michal Večeřa, Ph.D.
e‑mail:

Dr. Večeřa nabízí vedení výzkumných prací zaměřených na systém filmové produkce, produkční kulturu, distribuci, technologické změny, transnacionální vlivy a transmediální průniky v prostředí malé národní kinematografie. Mezi potenciální tematické okruhy patří 1) dějny české hrané kinematografie od jejích počátků do roku 1945 a od 90. let do současnosti, 2) historie českého animovaného filmu před rokem 1989 i po něm a 3) historie Československé televize. Konzultuje také projekty zaměřené na filmové archivnictví, restaurování a prezentaci kulturního dědictví.

  1. Kinoprovoz na periferii meziválečného Československa: vybraná lokální případová studie
  2. Československá televize (1953-1992): Analýza vybraného pořadu nebo seriálu
  3. Současná česká animace a její produkční kultura
  4. Produkční strategie v české kinematografii 90. let: Sequely normalizačních hitů a žánrová produkce privatizované kinematografie
  5. Kontinuity a diskontinuity v kariériách tvůrců v oblasti animace po roce 1989
  6. Případová studie technologické změny v kinematografii a jejího dopadu na způsoby produkce, distribuce nebo uvádění (zvukový, barevný, širokoúhlý film, digitalizace, nástup TV a domácích nosičů, VOD)
  7. Případové studie vybrané výrobních a distribučních společností nebo producentských osobností napříč dějinami české kinematografie (1898-1945; 1990-současnost)
  8. Český filmový průmysl mezi světovými válkami: Ekonomické, produkční a distribuční mechanismy v kontextu kinematografie malého národa

 

Mgr. Šárka Jelínek Gmiterková, Ph.D.
e‑mail:

Dr. Šárka Jelínek Gmiterková se specializuje na vedení prací z oblasti hvězdné slávy (star a celebrity studies) a herectví, jak ve smyslu analýzy konkrétních hereckých výkonů a stylů v tuzemské audiovizi, tak z perspektivy herectví jako práce (tematika komparzu a kaskadérů) a včetně jejích zprostředkovatelů (casting, agenturní zastoupení). Další tematickou oblast reprezentují štábové profese zajišťující vizuální stránku filmů a konstrukce postav, tedy primárně kostýmní výtvarnictví, dále masky a rekvizity, případně také architekti a vedoucí výpravy. Po konzultaci je možné vést diplomové projekty zabývající se průniky mezi filmem, divadlem, televizí a rozhlasem z perspektivy transmediálního vyprávění a budování fikčních světů (zejména operety, muzikály a písňové recitály).

  1. Herectví v české/slovenské audiovizi: podoby, práce, podmínky, vzdělání, ocenění
  2. Analýza vybraného hvězdného obrazu tuzemské hvězdy/celebrity
  3. Kostým v tuzemské kinematografii do roku 1989 (kariéry, fenomény, žánry, produkční historie)
  4. Transmediální synergie do roku 1989 v české/slovenské kinematografii (případové studie, institucionální zázemí, žánry, osobnosti)

 

PhDr. Jaromír Blažejovský, Ph.D.
e‑mail:

Dr. Jaromír Blažejovský vede závěrečné práce zkoumající českou a slovenskou audiovizi především v době normalizace a v současnosti, dějiny domácí filmové kritiky a kinematografie bývalých socialistických zemí.

  1. Česká nebo slovenská audiovize za normalizace, případová studie
  2. Dějiny domácí filmové kritiky, případová studie (periodikum, kritik, období...)
  3. Kinematografie bývalého SSSR
  4. Kinematografie Polska, Maďarska, Rumunska, Bulharska, bývalé Jugoslávie (autor, hnutí...)
  5. Současná česká nebo slovenská audiovize a její kontexty

 

Mgr. et Mgr. Terézia Porubčanská, Ph.D.
e‑mail:

Dr. Terézia Porubčanská vede diplomové práce v oblasti festivalových studií. Zaměřuje se na vnitřní organizaci, dramaturgii a programovou strukturu festivalů, jejich společenský a ekologický dopad, diváckou recepci i cirkulaci filmů ve festivalovém prostředí.

  1. Chození do kina a divácká kultura ve druhé polovině 20. století
  2. Historie, dramaturgie a organizace filmových festivalů. Případová studie.
  3. Festivalová distribuce a cirkulace českých a slovenských filmů
  4. Filmový festival jako kulturní a komunitní událost
  5. Proměny filmových festivalů v digitální éře

 

Mgr. Radomír D. Kokeš, Ph.D.
e‑mail:

Dr. Radomír D. Kokeš vede diplomové práce z oblasti poetiky filmu a televize, se zaměřením na vyprávění, styl, žánrové konvence a dějiny filmových forem, zejména v české a hollywoodské kinematografii a v tvorbě vybraných filmařů.

  1. Poetika české němé či rané zvukové kinematografie se zaměřením na určitý narativní a stylový postup, tři odůvodněné případové studie konkrétních filmů
  2. Narativní poetika zvukového období Karla Lamače, Vladimír Slavínského, Martina Friče či Svatopluka Innemanna (zaměření se na konkrétní narativní jev a jeho podoby či funkce, zdůvodněný návrh ca. trojice případových studií, návrh komparativního pozadí, jež napomůže porozumění míře specifičnosti či nespecifičnosti dosažených závěrů)
  3. Otázky filmařiny v českém oborovém tisku v rámci období 1925-1933, kritická analýza diskusí kolem konkrétních motivů, postupů či jevů (srov. Kramerius NFA a Národní knihovny)
  4. Případová analytická studie hollywoodského filmu z období 1990-2015, pojednaná v širších souvislostech určitých narativních či stylistických postupů, případně autorských poetik a vsazená do existující oborové diskuse

 

Mgr. Ondřej Pavlík, Ph.D.
e‑mail:

Dr. Ondřej Pavlík vede diplomové práce zaměřené na současný artový film, ekokinematografii, experimentální tvorbu, průniky nonfikční a fikční tvorby, filmovou kritiku, digitální média a AI.

  1. Autorská poetika českého/slovenského artového filmařstva (Václav Kadrnka, Bohdan Karásek, Tereza Nvotová, Viera Čákanyová, případně i předrevoluční autorstvo)
  2. Glitch, datamoshing, tuzemská experimentální tvorba (může být i s přesahem do historie videoartu)
  3. Současné podoby filmové kritiky: videorecenze, podcasty, reakční videa, internetová publicistika
  4. Greenfilming: ekologická praxe v tuzemském audiovizuálním průmyslu
  5. AI ve filmovém průmyslu: pohled tuzemského filmařstva na nástroje umělé inteligence, jejich využití a implementaci
  6. Etika fikčního a nonfikčního filmu

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info