Realizace magisterské závěrečné práce

Manuál k realizaci magisterské práce (2017)

DRUHY MAGISTERSKÝCH PRACÍ A JEJICH POVINNÝ (MINIMÁLNÍ) ROZSAH

I / Základní pokyny

Magisterská diplomová práce má minimální rozsah 80 normostran (144.000 znaků).
Magisterská oborová práce má minimální rozsah 45 normostran (80.000 znaků).
Práce se realizuje během navazujících Magisterských seminářů I-IV, tj. během celého studia od 1. do 4. semestru.
Studenti navrhují téma práce již jako součást přijímacího řízení. Úpravy tématu a další vývoj projektu se děje v součinnosti s vedoucím práce (školitelem) a zpravidla v návaznosti na okruhy, které školitelé vypisují dle své badatelské orientace.
K tématu / školiteli se student přihlašuje prostřednictvím ISu v agendě “rozpisy témat”, a to do 31. října (v podzimním semestru), resp. do 31. března (v jarním semestru).
Požaduje se výzkumný typ práce.
Při realizaci celého projektu je třeba dodržovat předepsaná formální pravidla.

II / Postup práce a její výstupy

Práce se realizuje ve 4 postupných krocích, které tvoří výstupy ve 4 navazujících seminářích a semestrech.
První fáze je zaměřena na přípravu a vývoj projektu, další fáze na postupnou systematickou realizaci projektu.
Konkrétní požadavky stanovuje vedoucí práce na míru jednotlivým projektům.

1/ Konspekt projektu (Magisterský seminář I / 1. semestr):
- Název: není obecný a popisný, ale vystihuje základ řešeného problému.
- Časoprostorové a kvantitativní vymezení zkoumaného problému (materiálu, pramenů, dat) a kritéria pro jeho přesné vymezení: např. období vymezené dvěma klíčovými historickými změnami (nástup zvuku, znárodnění), daná část kinematografické instituce (organizace průmyslové výroby, distribuce, předvádění, recepce ad.), část tvorby daného autora vyznačující se určitou kompaktností.
- Popis podstaty zkoumaného problému: stručná definice jádra problému; zdůvodnění výběru dané problematiky a předpokládaného přínosu jejího prozkoumání; stav dosavadního poznání v této oblasti.
- Hypotetické závěry: k jakému typu poznatků bude podle předběžných odhadů možné dospět a jaká zobecnění z nich bude možné vytěžit.
- Segmentace práce: rozčlenění zkoumaného problému do základních částí.
- Postup (jednotlivé fáze) práce: např. sběr pramenů, analýza pramenů, aplikace teoretických nástrojů pro jejich interpretaci a vyvození závěrů (všechny tyto fáze nutno dále konkretizovat dle specifik daného tématu).
- Historický kontext (u historického výzkumu): stručná chronologie vyznačující základní body historického kontextu (prehistorie, data související s propojenými oblastmi), vývoje a důsledků daného problému.
- Zdroje v tomto členění:
  - Literatura: bibliografický soupis literatury.
  - Prameny: soupis pramenů, případně příslušných archivů a fondů a institucí.
  - Filmografie: soupis zkoumaných děl s filmografickými údaji (podle povahy práce se vyžaduje základní nebo úplná filmografie).

2/ První část práce (Magisterský seminář II / 2. semestr
První částí práce se obvykle rozumí teoreticko-metodologický a/nebo historický úvod a/nebo jedna vzorová kapitola.

3/ Pracovní verze celé práce (Magisterský seminář III / 3. semestr).

4/ Konečná verze práce (Magisterský seminář IV / 4. semestr).

III / základní literatura

KOKEŠ, Radomír D. Rozbor filmu. Brno: Masarykova univerzita, 2015, zejm. s. 59-121.